Lappi pueʹrrvââjjamvuʹvdd
Ko vääldak õhttvuõđ, tuejjeep hååid taarb ärvvtõõllmõõžž mainstââʹtteeʹl, mõõn vuâđald ärvvtõõlât jeäʹrbi mieʹldd hååid taarb ǩirrsallašvuõđ.
Lappi pueʹrrvââjjamvuʹvdd
Dommhåidd miârkkšââvv hoiʹddjummuž, huõllâânnmõõžž da toiʹmmjempâstlvažvuõđ tuärjjeei kääzzkõõzzid, koid uuʹdet domoi.
Lappi pueʹrrvââjjamvuʹvdd
Piârhååidain juuʹrdet ââʹǩǩoummu hoiʹddjummuž da huõl âânnmõõžž riâššmõõžž piârhoiʹddjeei dååma leʹbe oummu, koon hååidat, dååma.
Lappi pueʹrrvââjjamvuʹvdd
Ââʹǩǩoummui tiõrvâsvuõtt-täʹrǩstummšest vuäitt seʹlvvted ouddmiârkkân tiõrvâsvuõttvueʹjj, mošttmõõžž da jiõččnaž piʹrǧǧummuž dååma.
Lappi pueʹrrvââjjamvuʹvdd
Čâʹlmmtaaudi spesiaalsueʹrǧǧ tuʹtǩǩad, hoiʹddai da câgg ouddǩiõʹtte puõccji čõõʹlmi, čâʹlmmluõmi da kõõnjâlorgaani vaaiʹvid da võõʹjjid.
Lappi pueʹrrvââjjamvuʹvdd
Čuõppâm- da anestesiajuâǥǥas hoiʹddai suutki pirr pukid ââʹǩǩjooukid kuulli puõccjid.
Lappi pueʹrrvââjjamvuʹvdd
Vuâsttavälddmõõžžâst hoiʹddjet väʹlddvuâkkõõzz mieʹldd tyypp 1 diabeteeʹzz da taarb mieʹldd 2-tyypp diabeteeʹzz puõcci oummuid.
Lappi pueʹrrvââjjamvuʹvdd
Dommpuõccihååid vuäitt vuäǯǯad, jõs ij toiʹmmjempâstlvažvuõđ vuâllnummuž diõtt vueiʹt ââʹnned jeeʹres äävtiõrvâsvuõtthuâl da puõccihååid kääzzkõõzzid.
Lappi pueʹrrvââjjamvuʹvdd
Fysiatria spesiaalpuõccihååid da fysioterapia kääzzkõõzzin hoiʹddjep puõccjid, koin lie tuärjj- da liikkeemorgaanoudldõõzz.
Lappi pueʹrrvââjjamvuʹvdd
Tiõrvâsvuõttpõõrt ääv-vuâsttavälddmõõžžâst vuäitak kaaunõõttâd hoiʹddjeejin, dåhttrin leʹbe jeeʹres äävtiõrvâsvuõtthuâl ämmatniiʹǩǩivuiʹm.
Lappi pueʹrrvââjjamvuʹvdd
Jânnmasiʹrddjid riâžžât tiõrvâsvuõtthuâllkääzzkõõzzid, koin jeälõõttmõõžž da jânnmaserddmõõžž äʹšštobddi tuejjee määŋgämmtallaš õhttsažtuâj.
Lappi pueʹrrvââjjamvuʹvdd
Neezzan, kook lie siõʹme vuâstta, da siõʹme vuõʹrddi piârri lie vuõiggõttum jeäʹnnvuõttvuäpstõk-kääzzkõõzzid.
Lappi pueʹrrvââjjamvuʹvdd
Kååccmõõžž kääzzkõõzz lie jurddum puõccjid, kooi puõʒʒâlm kaiʹbbai ääjtõõlǩani hååid ärvvtõõllmõõžž da hååid.
Lappi pueʹrrvââjjamvuʹvdd
Ǩeäppnõspuõʒlmi spesiaalsueʹrǧǧ tuʹtǩǩad da hoiʹddai vuõiŋŋma da ǩeäppnõõzzid õhttneei puõʒlmid.
Lappi pueʹrrvââjjamvuʹvdd
Kååʹccemvuâsttavälddmõš toiʹmmai tiõrvâsvuõttpõõrtin aarǥi.
Lappi pueʹrrvââjjamvuʹvdd
Kirurgia spesiaalsueʹrǧǧ tuʹtǩǩad da hoiʹddai puõʒlmid, võõʹjjid, šâddõõzzid leʹbe pannšâdlmid čuõppmõõžži veäkka.
Lappi pueʹrrvââjjamvuʹvdd
Leʹšǩǩtaaudi spesiaalsueʹrǧǧ tuʹtǩǩad da hoiʹddai leʹšǩǩpuõʒlmid, mâʹte sivlmid, leʹšǩǩšâddõõzzid, allergiaid di haaʹvid, koid lij vaiggâd hoiʹddjed.
Lappi pueʹrrvââjjamvuʹvdd
Lookkjiškoouli, ämmtallaš mättstroiʹttli da õllškoouli mättʼtõõttjin lij vuõiggâdvuõtt mättʼtõõttâmtiõrvâsvuõtthuâl kääzzkõõzzid.
Lappi pueʹrrvââjjamvuʹvdd
Lookkjiškooul, ämmtallaš mättstroiʹttel, ämmatõllškoouli da universiteeʹtti mättʼtõõttjin lij vuõiggâdvuõtt njääʹlm tiõrvâsvuõtthuâl kääzzkõõzzid.
Lappi pueʹrrvââjjamvuʹvdd
Vuâđđtääʹzz vuâsttaväʹlddemkääzzkõõzz taʹrjjee vuõrâsoummuid (18 eeʹǩǩed teâuddam oummu) ǩirrsâʹttem miõlltiõrvâsvuõtt- da peäʹnecvaiggâdvuõđi hååid.
Lappi pueʹrrvââjjamvuʹvdd
Ooʒʒõõđ kååccmõʹšše ǩirrsallaš hååid oudldeei psyykklaž puõʒlmin, heâmmõõzzin, kriisin leʹbe miõlltiõrvâsvuõđ vaiggâdvuõđin.
Lappi pueʹrrvââjjamvuʹvdd
Moštthoiʹddjeeʹjest vuäǯǯak vuäʹpstummuž mošttheâmmõʹsse da -puõʒlma õhttneei aaʹššin. Taarb mieʹldd hoiʹddjeei vuäitt tuejjeed moštt-teʹsttjummuž.
Lappi pueʹrrvââjjamvuʹvdd
Neezznitaaudin hoiʹddjep takai gynekolooglaž vaiggâdvuõđid. Šõddeemkääzzkõõzz: šõddeeʹji vuâsttavälddmõš, jeäʹnnvuõttpoliklinikk da puõccisââʹjj.
Lappi pueʹrrvââjjamvuʹvdd
Neurologia spesiaalsueʹrǧǧ tuʹtǩǩad da hoiʹddai puõccjid, koin lie vuõivšni, čiõʹljõđđâm, čårrneärvvaz leʹbe tieʹǩǩi puõʒʒâlm leʹbe oudldõõzz.
Lappi pueʹrrvââjjamvuʹvdd
Njäʹlmmpuõʒlmi spesiaalsueʹrǧǧ tuʹtǩǩad da hoiʹddai puõccjid, koin lie njääʹlm da kääiʹb puõʒʒâlm leʹbe vââʹjj.
Lappi pueʹrrvââjjamvuʹvdd
Nuõripsykiatria puõcci lie 13–17-ekksa nuõr.
Lappi pueʹrrvââjjamvuʹvdd
Njääʹlm tiõrvâsvuõtthuâl kääzzkõõzz âʹnne seʹst njääʹlm da pääʹnnpuõʒlmi tuʹtǩǩummuž da hååid, tiõrvâsvuõttvuäʹpstummuž di -täʹrǩstummšid.
Lappi pueʹrrvââjjamvuʹvdd
Tuʹtǩǩeep da hoiʹddjep psyykklânji oudldõʹstti vuâlla 13-ekksaž päärnaid da sij piârrjid.
Lappi pueʹrrvââjjamvuʹvdd
Kõõskõspuõccipõõrti päärnaitaaudi polikliniikkin da vuässõõǥǥin hoiʹddjep veiddsânji pukid päärnai puõʒlmid.
Lappi pueʹrrvââjjamvuʹvdd
Vuâlla škooulâkksa päärnain lij vuõiggâdvuõtt vuäpstõk-kääzzkõõzzid.
Lappi pueʹrrvââjjamvuʹvdd
Peʹllj-, njuuʹnn- da čooddtaaudi spesiaalsueʹrǧǧ tuʹtǩǩad da hoiʹddai peeʹlljid, njonna, njiõlõʹǩǩe da čoddǥa õhttneei puõʒlmid.
Lappi pueʹrrvââjjamvuʹvdd
Dommhåidd miârkkšââvv hoiʹddjummuž, huõllâânnmõõžž da toiʹmmjempâstlvažvuõđ tuärjjeei kääzzkõõzzid, koid uuʹdet domoi.
Lappi pueʹrrvââjjamvuʹvdd
Poorrikõpptaaudin hoiʹddjep kõrr poorrikõppšâddõõzzid, mâʹte râʹdd-, porrmõš-suddeemkanaal, koǯǯkanaali di ouddrääus da vueiʹv poorrikõõvid.
Lappi pueʹrrvââjjamvuʹvdd
Psykiatria vuâđđtuâjjan lie tuʹtǩǩeed, hoiʹddjed da säursmâʹtted psykiaatrlaž spesiaalpuõccihååid da spesiaaltääʹzz peäʹneckääzzkõõzzid taarbšeejid.
Lappi pueʹrrvââjjamvuʹvdd
Dommhåidd miârkkšââvv hoiʹddjummuž, huõllâânnmõõžž da toiʹmmjempâstlvažvuõđ tuärjjeei kääzzkõõzzid, koid uuʹdet domoi.
Lappi pueʹrrvââjjamvuʹvdd
Reâuǥteʹmes oummust lij vuõiggâdvuõtt tiõrvâsvuõtt-täʹrǩstummša. Jõs haaʹlääk tiõrvâsvuõtt-täʹrǩstummuž, vääʹld õhttvuõđ tiõrvâsvuõttkõõskõʹsse.
Lappi pueʹrrvââjjamvuʹvdd
Hoiʹddjeei tääʹrǩast ruåtthåiddai tiõrvâsvuõttvueʹjj. Vuâsttavälddmõõžžâst ärvvtõõlât dåhttar konsultaatio leʹbe dåhttar vuâsttavälddmõõžž taarb.
Lappi pueʹrrvââjjamvuʹvdd
Puuʹtʼtep sääʹmkulttuur meâldlaž da sääʹmǩiõllsaž psykososiaalʼlaž tuärj kääzzkõõzzid.
Lappi pueʹrrvââjjamvuʹvdd
Siiʹsǩtaaudi polikliniikkin da puõccisõõʹjin hoiʹddjet spesiaalpuõccihååid kaiʹbbjeei siskklõšpuõʒlmid.
Lappi pueʹrrvââjjamvuʹvdd
Škooultiõrvâsvuõtthuâl mieʹrren lij seuʹrrjed škooulneeʹǩǩ šõddmõõžž da ouddnummuž di oouʹdeed suu tiõrvâsvuõđ da pueʹrrvââjjmõõžž.
Lappi pueʹrrvââjjamvuʹvdd
Lääʹjjmeâldlaž tiõrvâsvuõtt-täʹrǩstummuž tuejjeet veäʹrǧǧkääzzkõʹsse kåččamõõlǥtõsniiʹǩǩid, kook teäuʹdde kõõččmõõžžâst åårrai eeʹjj 18 eeʹǩǩed.
Lappi pueʹrrvââjjamvuʹvdd
Täʹrǩstummša koʹlle takainalla mettummuž, kooivuiʹm tuõđât jeäʹrbi mieʹldd teäddindeeʹks da võrrtiâddi, di måtam laboratorioteeʹst.